Milí přátelé, dneska vám nepíšu jako obyčejný Garfield, který má jedinou povinnost - čekat na pošťáka. Byl jsem totiž povýšený, dostal jsem funkci zdravotního bratra. Došlo k tomu tak, že přišel den D a nastala akce V - voliéry, jak jsem vám o tom drápkoval už minule. A aby se i kočičky plašanky mohly pořádně vyšetřit, prodírkovat, prohlídnout, tak některý z nich se musely trošku přispat, jinak by to prostě nešlo. Potom se přenesly na stůl do stínu v pergole a tam jsem právě přišel na řadu já. Ujal jsem se své nové funkce velmi zodpovědně a hlídal jsem, jestli všichni kamarádi správně spí, jestli to někdo z nich jen nefinguje a taky jestli se jim nedějou nějaký nepravosti. Občas jsem při tom hlídání i zabroukal ukolíbavku, aby ten odpočinek byl příjemnej. A vůbec jsem se přitom nebál, že by se to všechno dochtorování mohlo týkat i mě, protože já přece nejsem žádnej voliérák. Dohromady se ošetřilo 20 kočiček a teď už jsou zase všechny spolu pohromadě ve voliérách a za moji obětavost mi ani nepoděkovaly.
No a já jsem si po tý zodpovědný práci mohl zase v klidu zarelaxovat na našem kouzelným kočkoboxu. Byl jsem zvědavej, jestli se pode mnou ve skříňce něco nevylíhne, ale nestalo se vůbec nic.
Jen nám přibylo moooooc nezaplacených faktur od paní dochtorové. Některý z těch starších se už povedlo i díky vám uhradit, ale co ubylo na začátku, přibylo na konci. Můžete se na ně podívat v Aktuálních prosbách, co jich tam je. Pomůžete nám s nimi, přátelé? Moc vám všem děkujeme.
A co bylo dál? Tak si představte, že se štěstí už taky konečně usmálo na jednoho bráchu z těch dvou zrzounů, co jsem vám je tuhle ukazoval na videjku a odjel do novýho domova. Držte palce, ať si najde brzo domov i ten druhý.
Určitě si taky vzpomínáte na naše malý kanálníčky, že jo? To byste nevěřili, jaký z nich rostou krásný koťátka. Dostali jsme dopis od paní Kopecké, která se o ně tak krásně stará a já vám ho sem teď dám:
"Před dvěma týdny jsem díky jedné hodné paní dostala do ošetřování kočičí miminka nalezená v kanále. První týden jsme bojovali - krmení po třech hodinách (ve dne v noci) sušeným kočičím mlékem které jim způsobovalo zažívací potíže. Ke dnešku jim je mezi pěti až šesti týdny, což znamená že pomalu přechází na pevnou stravu doprovázenou pravidelným dokrmováním mlékem z lahvičky. Koťátka umí chodit na záchod, jsou odčervená a hlavně veselá a hravá. Mourovatí jsou kocourci - jeden kocourek s mourovatým čumáčkem, bílým bříškem a ponožkami kterému zatím říkáme Felix, druhý kocourek je strakatý s bílým ouškem, kterému říkáme Jack a poslední kocourek je strakatý a největší, kterému říkáme Max. Dále černá holčička, která je zatím předběžně zamluvená. Bohužel si je u sebe nemohu nechat, proto chci aby každé našlo hezký domov a majitele, který se o ně bude starat. K odběru budou přibližně do měsíce, kdy budou schopny sami přijímat výhradně pevnou stravu, bez nutnosti dokrmování mlékem. Proto Vás prosím o případné sdílení či poohlédnutí po někom, kdo by chtěl čtyřnohého parťáka do domu či bytu.
Předem moc děkuji.
V případě zájmu mi prosím zašlete soukromou zprávu. Veronika Kopecká"
No co na to říkáte? Nechce někdo z vás dát domov těmhle úžasným mrňouskům kanálníčkům? Udělat jim krásný život, aby si už nikdy nevzpomněly, kde ho vlastně začaly? Věřím, že se všechny dostanou do těch nejlepších rukou a když nám potom o nich občas napíšete krátkou zprávičku, budeme moc rádi. A paní Veronice Kopecké ještě jednou velké díky za její obětavost a velký srdíčko.
Tak a já abych se už zase šel porozhlídnout po nějaký činnosti. Nejvíc ze všeho mi jde válení, třeba na levým boku, to je fakt dost dobrý.
Ale i na pravým mi to jde dobře, nejsem kor nějak extra vybíravej.
A hele, chystají se kapsičky, to abych šel ale honem všechno přepočítat. Vůbec nevím, co by si tady beze mě počali.
Váš Garf
P.S. Udělal jsem inventuru a jedna kapsička chybí! Přiznejte se, kdo jste ji sebral???
2024 ©