Přátelé, doufám, že jste mi zůstali věrni, i když drápkuju jen tak občasně. Ale zjistil jsem, že je lepší procházet se po zahradě, lelkovat na trávě (která mi mimochodem dost jde ke kožíšku), počítat vykouzlený kamarády z kočkoboxu (a že se jich teda poslední dobou vykouzluje víc než dost), čekat na pošťáka a provozovat podobný zajímavosti, než ztrácet čas nějakým drápkováním.
Na druhou stranu, když zavelí povinnost, tak jdou všechny osobní zájmy stranou a já se jdu ponořit do drápkovací činnosti.
Blíží se zima, to už poznám. Houstne mi kožich, venku fičí studený vítr, stromy jsou skoro nahatý a tuhle se mi zdálo, že už sem tam se vzduchem mihla studená vločka. Řeknu vám na rovinu - nemám zimu rád. Možná kdybych byl lední medvěd, viděl bych to jinak, ale takhle? K čemu mi jsou sněhový závěje, když to zebe do pacek? A k čemu je zasypaná cesta, když se k nám pak ani pošťák nedostane? No jo, ale pořád ještě jsem na tom dost dobře. Venku se proběhnu, zjistím, že je pořád zima a jdu se ohřát dovnitř. A takhle by to měli mít zařízené všichni zvířecí kamarádi. Je jasný, že u nás to tak nejde - tu výsadu chodit ven mám jenom já. Ale chci trošku rozebrat ty naše kočky, co venku jsou a nejsou.
Jsou venku ve voliéře, protože přes léto je jim tam moc dobře. Mají tam všechno, co potřebují a líbí se jim tam, domů prej nechtějí ani za zlatý tele. Takhle ta naše voliéra vypadá, kdyby to někdo nevěděl:
A tady jsou naši venkovní obyvatelé:
Jenže když přijde zima, je to horší. Prostě proto se ten čas jmenuje zima, protože je venku fakt zima. A to i těmhle otužilcům, kteří tam sice mají domečky a celkem dobrý bydlo, ale prostě doma je vždycky teplejc, o tom se ani nemusí diskutovat. A tak i když se to voliérovým kámošům prvně moc nezamlouvá, stěhujeme je na zimu dovnitř. Letos znovu dostanou jejich nově vymalovanou místnost, kterou bysme pro ně ale potřebovali trochu zařídit.
A proto přicházím ke slovu já, slovutný Garfield. Přátelé, nemáte doma věci, které vám překážejí a našim kamarádům by moc přišly vhod? Myslím tím třeba starý nepotřebný křesílka, na kterých se bezva odpočívá a povaluje. Nebo třeba matrace, ze kterých vás už bolí záda, ale našim venkovankám by se na nich úžasně protahovalo. Anebo deky, jojo, ty se hodí vždycky, přece krásně hřejou a když se roztáhnou na zem, vejde se tam spoustu kočičích kousků. A kdyby měl někdo i nějaký nepotřebný šplhadlo, aby taky měli nějakou zábavu a tělocvik, to by bylo úplně bezvadný. Helejte se, abyste si to nemuseli všechno pamatovat, dám vám sem takovej obrázek, kde to všechno potřebný máte namalovaný (a koukám, že každej kousek je hnedle obsazenej nějakým tím chlupáčem).
Kromě toho všeho moc prosím za náš útulek i o všechno ostatní, bez čeho se neobejdeme. O kočkolit, krmení, prostředky na uklízení i finanční příspěvky na naše nový kamarády a na marody. Jste skvělí, že nám pomáhate takhle fungovat a za nás všechny, kočky, kocoury i koťata, vám ze srdíčka DĚKUJU.
Váš Garf, t. č. zatím stále ještě přemítající na trávě
2024 ©