Milí přátelé, dneska vám nepíšu jako obyčejný Garfield, který má jedinou povinnost - čekat na pošťáka. Byl jsem totiž povýšený, dostal jsem funkci zdravotního bratra. Došlo k tomu tak, že přišel den D a nastala akce V - voliéry, jak jsem vám o tom drápkoval už minule. A aby se i kočičky plašanky mohly pořádně vyšetřit, prodírkovat, prohlídnout, tak některý z nich se musely trošku přispat, jinak by to prostě nešlo. Potom se přenesly na stůl do stínu v pergole a tam jsem právě přišel na řadu já. Ujal jsem se své nové funkce velmi zodpovědně a hlídal jsem, jestli všichni kamarádi správně spí, jestli to někdo z nich jen nefinguje a taky jestli se jim nedějou nějaký nepravosti. Občas jsem při tom hlídání i zabroukal ukolíbavku, aby ten odpočinek byl příjemnej. A vůbec jsem se přitom nebál, že by se to všechno dochtorování mohlo týkat i mě, protože já přece nejsem žádnej voliérák. Dohromady se ošetřilo 20 kočiček a teď už jsou zase všechny spolu pohromadě ve voliérách a za moji obětavost mi ani nepoděkovaly.
číst dál