Tak přátelé, skoro bych řekl, že lenošení bylo už dost, i když popravdě, je to tak příjemná činnost, že bych se jí nejradši věnoval pořád. Jenže to nejde, jednou jsem se upsal k drápkování a tak se ještě naposled protáhnu a půjdu na to.
Předně vám chci napsat jednu moc dobrou zprávu, která se týká Pepína. Většina z vás už to určitě dávno ví, ale pro ty, ke kterým se to zatím ještě nedoneslo: Pepíno, náš rezavo-bílej kluk, co musel být skrz tu svoji alergii zavřenej ve svým vlastním apartmá, kde ho to ani trochu nebavilo, tak tenhle Pepíno už má svůj opravdickej DOMOV! A co víc, není v něm sám, už tam na něj čekal kamarád pejsek a s ním od nás odjela i holka zvaná Můra, takže všechno dopadlo úplně nejlíp, jak to dopadnout mohlo. Vzala si je paní, která ví o tom, že si pořídila nejenom dvě bytosti, ale taky starosti navíc, protože málo platný, s alergikem je vždycky extra starost. Ale o to víc si toho ceníme a moc děkujeme, že Pepínovi umožnila prožít si parádní život a on i Můra se jí za to určitě odvěčí velkou kočičí láskou.
Hodně štěstí, kámoši!
No a co se dělo jinak? Jako vždycky a pořád dokola. Spousta nových kamarádů k nám přišla, spousta jich zase odešla. Probíhaly dochtorský nálety, po kterých nám začaly kvapem mizet korunky z účtu. Moc pomoci nám teď nepřichází. Já to chápu, stejně jako jsem měl prázdniny já, máte je teď i vy. Jenže podívejte se, jaký zbědovaný kámoše jsme dostali dneska.
Moc vás prosíme o pomoc. Tihle dva zatím moc štěstí v životě neměli a nám pomůže i malá částka od vás v tom, abysme jim udělali život lepší a oni se nemuseli dívat na svět s takovým smutkem a bolestí, jako na tom obrázku.
Za všechno, čím nám pomáháte, vám všem moc a moc děkuju.
Váš Garf