Tak vás pěkně zdravím v novém roce, přátelé. Taky jste zase už o rok starší než když jsem vám reportoval minule? Já teda jo, ale neva, znamená to přece, že jsem i o rok moudřejší.
Jdu vám v kostce nadrápkovat, co se tady u nás přihodilo od minulýho zápisu. To bylo kousek před Vánocemi a já jsem se i s ostatními kamarády těšil na Ježíška. Dokonce byl i sníh, to je takový to bílý studený, co už nikdo skoro nezná, protože od tý doby se to neobjevilo. Ale nějak mi to nechybí, aspoň mě nezebou packy, když běhám venku.
Dnešní drápkování zahájím děkováním a taky prosbou. Poděkovat musím vám všem, kteří nám pořád pomáháte. Tak třeba až z Kutné Hory nám dorazil granulový balík, takže máme s granulkama zase na chvíli vystaráno. Všimněte si prosím, s jakou pečlivostí byly granule vybrány - jsem na nich totiž zobrazený já. No, možná to nejsem až tak úplně stoprocentně opravdickej já, ale podoba by se tam našla, viďte?
A teď přichází ke slovu ta prosba. Přátelé, NUTNĚ, fakticky NUTNĚ potřebujeme konzervičky. Víte, granule jsou skvělé, hezky křoupou a může se jich do misek nasypat pěkná zásobička, ale přece jenom, zpestření stravy je nutné a tak když se do misek vyklopí taková voňavá masová konzervička, všichni hned střihneme ouškama a letíme si co nejrychleji pro to zpestření. No a právě konzervy nám už úplně docházejí a moc vás prosíme o pomoc s nákupem. Nejsme vybíraví, zbaštíme všechno, hlavně když to bude nějaký měkkouš. A za to vám už předem - coby kočičí velvyslanec a hlavní ochutnavatel - moc děkuju. Tuhle jsme měli vařenou tresku a to jste měli vidět ten fofr, jakým treska mizela. A opět jsem to byl já, kdo musel prvně schválit, že pokrm je opravdu chutný, beze mě by se tady prostě nic neobešlo.
Taky musíme už zase platit faktury za marody, tuhle se nám jich nahromadilo tolik, až jsem si myslel, že nám v doktorským pokojíku vyrostl nějakej divnej kočičí panelák. Takhle nějak to vypadalo:
Polapený chudáky čekaly různý procedury a myslím, že se jim to vůbec nelíbilo, jenže zase je to lepší, než aby byli nemocní, že jo... A to víte, že taková péče něco stojí a tak prosíme, pomozte nám. Potřebujeme taky koupit kočkolit (přece nebudeme čurat a kadit do prázdných kadibudek), potřebujeme něco na úklid nepořádku, co se nám každý den povede udělat a taky musíme zaplatit zálohu na elektriku, abysme zase neskončili ve tmě a zimě. Budeme vám moc vděčni za každou korunku nebo balíček, ať má zase pošťák co nosit.
No, a teď udělám malou osvětu a ukážu vám nějaký kamarády, co by vám mohli padnout do oka nebo hnout srdíčkem.
Tak třeba holka Anežka. Ta je vám tak strašně hodná a mazlivá. Je jí 6 let a kvůli tomu ji nikdo nechce, že prej už je stará.... no chápete to? Jednak říct o holce, že je stará, je docela neslušný, ale hlavně, ona přece není vůbec stará, copak 6 let je nějaký stáří? Tahle Anežka by se moc hodila k někomu, kdo by chtěl klidnou holčičku klíňačku, podívejte se na ni a podumejte, jestli to třeba nejste zrovna vy:
Nebo takovej Olaf. Já jsem teda kluk, tak to vidím trochu jinak, ale stejně bych řekl, že Olaf je přímo filmový krasavec. Navíc je hravý a fakt veliký mazel. Strašně moc by chtěl odjet s někým domů, ale pořád u nás zůstává. A víte proč? Protože je prej OBYČEJNÝ. Co to jako je, tohle slovo? Copak je nějaký kocourek OBYČEJNÝ? To jen lidi jsou obyčejní, my kočky a kocouři jsme všichni speciální, skvělí a rozhodně NEOBYČEJNÍ!!!
A teď se radši podržte, protože z dalšího krasavce byste mohli spadnout ze židle. Přichází Béďa, zvaný "šmajchlovník nádherný". Proč asi, že jo? Je to úžasný parťák, který miluje, když může někomu olíznout ruku nebo se cicmat. Helejte, přijeďte si pro toho šmajchlovníka co nejdřív, než vám ho někdo čmajzne před nosem.
Další veeeeeeeeeelikánská mazlivka je naše Suri. Suri se jmenuje proto, že vypadá trochu jako surikata. Stejně jako ona se strašně ráda staví na zadní tlapičky, aby měla dobrý rozhled a nic jí neuteklo. Ta by byla tak šťastná a vděčná, kdybyste si pro ni přijeli a doma se s ní jen mazlili, mazlili a pro změnu zase mazlili.
Máme samozřejmě mnohem víc skvělých kočiček, takže nejlepší by bylo, kdybyste se na ně přijeli podívat, určitě byste neodjeli s prázdnou. A když už jsem u tý kočičí přehlídky, tak sem dám dvě vánoční fotky našich kluků, kteří měli to veliký štěstí, že Vánoce už prožili doma, u své rodiny. Na první je Tony a tohle o něm napsali jeho páníci:
Tony je moc hodnej, mazlivej, ale i takovej čertík. Miluje krabice a ještě víc miluje, když je kouše a dělá bordel.
Na druhýho kocourka si určitě lehce vzpomenete. Chybí mu jedno očičko, ale to mu v ničem nevadí a o to víc je rád na světě. Našel si skvělou rodinu, která ho miluje a kterou miluje on. Zkrátka - Maxík.
Také máme černobílého frajera ze Skrýšova - Maxíka. Moc všechny zdraví. P.S. stromeček Nevolník je svázán jen na jeho počest.
Tak vidíte, jak je to úžasné, když si ty naše kamarádi odvezou skvělí lidé, kteří je milují a lásku si dávají vzájemně. To i já, kocourek ošlehaný životem, tak nějak jihnu.
A na úplný konec jsem si nechal krásnou, neuvěřitelnou zprávu o jednom našem kámošovi - Kámošovi. Asi si vzpomenete, že jsem tady o něm několikrát drápkoval a orodoval za něj. Kámoš totiž musel bydlet sám, protože dvakrát se u něj v krevních testech projevila škaredá kočičí nemoc, kterou by od něj ostatní mohli chytit. Pro Kámoše a případné stejně nemocné budoucí kamarády se udělal nový pokojík, aby měli pohodlí stejné jako ostatní chlupáči a nemuseli bydlet jenom v karanténním příbytku. No a teď přichází ta bomba, bacha, tomu neuvěříte! Kámoš totiž vůbec nevypadal nemocně, naopak přibíral a byl ještě krásnější než předtím. A tak se udělal další test, krev se poslala do laboratoře a výsledek přinesl jedno slovo, kterýmu až tak nerozumím, ale všechny kolem moc rozveselilo: NEGATIVNÍ!!!! Co byste tomu řekli? Radost mají všichni v útulku i ti, co nás jenom sledují a Kámošovi moc přáli lepší život a tím pádem mám radost i já. A znova se teda ptám - teď, když je Kámoš nejen krásný, ale navíc úplně zdravý - přijedete si pro něj? Budete mít doma celebritu a to se počítá, ne? Uvidíte, jak vám ho ještě budou všichni závidět.
A tady se na něj můžete ještě znovu podívat, už je v normálním pokoji a je prostě nádherný.
No a to je pro dnešek všechno, skoro se mi už kouří od drápků, musím zabrzdit a jít si odpočinout, abych se vám celý neupracoval.
Váš Garf
2024 ©