Přátelé naši, já mám takovou radost, že se z toho vůbec nemůžu vzpamatovat. Vyjádřím ji jen třemi mňouky:
SVÍTÍME, TOPÍME, FUNGUJEME!!!!!!
A to všechno jen díky vám, kterým nebyla naše situace lhostejná. Už o tom asi všichni všechno víte, i když já sám jsem o tom nedrápkoval. A tak jen v rychlosti, abych se zase moc neunavil - prostě někdo něco slíbil a neudělal a asi to bylo schválně, abysme tady byli potmě a v zimě.... jojo, i takovýhle lidi jsou... no zkrátka najednou jsme měli veliký dluh na elektrice a oni nám ji vypnuli. To už jste někdy asi všichni zažili, že nešla elektrika. No tak co, zapálili jste si svíčku a měli jste příjemnou černou hodinku. Jenže tady u nás to bylo úplně jiný a poznali jsme na vlastní kožíšky, že prostě bez té elektřiny se vůbec nedá existovat. Ale naštěstí máme velký tábor vás, skvělých přátel, kteří nás nikdy nenecháte ve štychu a tak už - jak jsem vymňoukal na začátku - všechno je už zase v pořádku a patří vám za to naše nekonečné díky. Pomohli jste nám nejenom uhradit ten dluh, ale také jste nám zaplatili faktury, co jsme dlužili za léčení našich kamarádů.
A co se dělo dál? Hemžilo se to u nás návštěvami, jedna z nich tady zanechala úplný poklad a já jsem se uvolil hlídat ho, třeba i s nasazením vlastního krku, kdyby to bylo nutné (ale jsem rád, že to nutné nebylo). Moc děkuju za nás všechny za takovéhle parádní nadělení:
Jindy se k nám zase přijelo podívat plno malých človíčků. Víte, s těmi je to někdy těžký. Honí nás, tahají nás za ocásky a myslí si, že nejlepší zábava ze všeho je trochu nás trápit. Ale TIHLE malí človíčci, ti byli úplně jiní. Ptali se na kočičky, nechali si o nich vyprávět jejich příběhy a potom, přátelé, potom nás dokonce kreslili! A prý budeme dokonce někde na výstavě a možná se za ty naše povedený obrázky povede nakoupit i nějaký to kočičí papání, no není tohle úplně úžasný nápad? Moc těmhle človíčkům i jejich paní učitelce děkujeme. Nejen za to, že se za námi vydali na návštěvu, ale i za to, jak krásně se chovali a jak nám ukázali, že i malí člobrdové umí být našimi dobrými kamarády.
Od jiné návštěvy jsme zase dostali další proviant. Trochu se už bojím, abych z toho všeho náhodou moc nepřibral, ale doufám, že si to dokážu ohlídat. Přece jenom mám kolem baráku a zahrady dost běhání a tak snad se na mě žádnej velkej špek nepřilepí.
A když už se v poslední době všechno tak daří, zkusím ještě polechtat paní Štěstěnu po patě a znovu sem dám fotku našeho Kámoše a dotaz: NECHCETE HO? Psal jsem o něm už minule a tak teď už to nebudu všechno opakovat, ale jenom chci říct, že je mi toho kluka moc líto a že bych byl za jeho domov snad ještě šťastnější, než za plnou misku masíka. Podívejte se na něj a zkuste se zamyslet, jestli byste takovýho kluka doma nepotřebovali. Teda v případě, že nemáte jinou kočičku, Kámošovi, jak už víme, nedopadly dobře testy, ale to neznamená, že tady nemůže být spoustu let. Jenom nesmí být s jinou zdravou kočičkou, aby ji nenakazil.
No a to bude dneska ode mě všechno, jen jsem se potřeboval vymňoukat a vydrápkovat z té radosti, že topení hřeje a světlo svítí a nám je tady zase dobře.
Ještě jednou vám ze srdíčka děkuje
Váš Garf