Přátelé, dneska vůbec nevím, čím začít - kouzelnou krabicí, záplavou darů nebo snad dopisem pro samotnýho Garfielda? No tak nic, vezmu to asi pěkně popořádku.
Kouzelná krabice, který říkám kočkobox, nám tuhle zase přičarovala nový mrně. Leželo si tam, kulilo oči, kam se to dostalo, možná si říkalo, že svět se najednou nějak scvrknul, no ale hlavní je, že tam bylo v bezpečí, s vodou a jídlem a za to naší kočkokrabici i tomu neznámýmu kouzelníkovi děkujeme. O koťátko se samozřejmě postaráme a kdyby mu někdo z vás chtěl dát nový domov, můžete si pro něj přijet.
Tady je, náš novej kamarád:
No a jak se nám ta kočkokrabice parádně rozkouzlila, tak se jí nějak nechtělo zabrzdit a hned další den vyčarovala další kousky:
Tady byl pro změnu jeden dospělej kluk a aby se tam nenudil, společnost mu dělaly tři koťátka. Teď už jsou všichni u nás doma a i když nám tím zase ubylo trochu místa a přibylo trochu starostí, přesto DĚKUJEME. Děkujeme, že vám nejsou šumafuk a neodvezete je někam do lesa nebo je nevyhodíte do škarpy u silnice a já děkuju hlavně za to, že ty nový miciny nebudu muset honit po zahradě, abysme je všechny pochytali.
Uf, to jsem se skoro zapotil, než jsem tohle všechno nadrápkoval a to nejsem ještě ani v půlce... Ale než jsem stihl přejít k položce číslo dva, přijel jakejsi pán, co nebyl pošťák a přivezl nám - hádejte co? To byste neuhodli, další tři kočičky... no páni jáni, tak tomu říkám úrodnej den. Na druhou stranu, zase od nás dvě parádní kočky odcestovaly, tak jako není to pořád fifty - fifty, ale hýbe se to oběma směry a to je dobře.
Teď už ale konečně přejdu k druhýmu bodu mýho dnešního superdlouhýho zápisu a tím jsou velikánský, ale fakt supervelikánský díky. Dostali jsme od vás tolik darů, že se nám úplně zaplnila pergola a vypadalo to skoro jako by byly Vánoce v létě. Jmenovitě MOC DĚKUJU paní Valičkové a paní Dvořákové a hned vám sem jdu vlepit obrázek toho všeho, co jsme dostali. Úplně mi z toho přechází zrak a klepou se mi fousky.
A navíc jsme dostali novou popelnici, takže celkem už máme dvě nové - vy jste prostě úúúúžasní a kdybych mohl, hned bych vám za to všechno skočil do náruče.
No a konečně se taky dostávám k tomu dopisu, kterej mi zvedl čumáček nahoru. Já OSOBNĚ jsem totiž dostal dopis od ČERTA. Víte, prvně jsem se trochu lekl, že mi píše sám Lucifer, i když jsem si teda nebyl vědom nějakých velkých hříchů. Ale po přelouskání dopisu se mi ulevilo, protože tenhle Čert je kamarád a je to kocourek stejně jako já. Ten dopis vám sem klidně zkopíruju, ať vidíte, že nekecám:
Ahoj Garfe, konečně někdo s kým si mohu psát. S lidmi to jde docela špatně, ne všichni nám rozumí. Dnes mi můj lidský parťák vyprávěl, že mluvil s paní Táňou od Vás z útulku. A že byste tam potřebovali trochu pomoc. Proto píši. Představ si, že jsem byl garantem sbírky pro váš útulek. Popravdě se mi to slovo garantem moc nelíbí a vlastně ani nevím co znamená. Prostě moje fotka byla u kasičky kam můj parťák, jeho kolegové dávali drobné peníze co měli po kapsách a nasbírali spolu s dalšími prima lidmi, kteří prošli jejich kanceláří přesně 3 064 kaček. Jo je to správně, ne koček, ale kaček. Jirka, to je ten lidský kámoš, mi také říkal že 3 064 kaček je takové divné číslo a že tam ještě něco přidá a těch kaček prý bude tři a půl tisíce. No a ty kačky hned pošle k vám. Ještě mi říkal, že na paní Táňu zkusil takovou fintu...říkal myslím fintu a ne flintu. A říkal jí, že by chtěl umístit nějaká opuštěné koťata a paní Táňa mu bez rozmýšlení řekla „ Tak je dovezte“. To byla ta finta a zkouška. A proto si s jeho kamarády řekli, že když je to tak, že peníze hned pošlou. Zase tomu moc nerozumím. Lidi jsou někdy divní a dělají hodně věcí oklikou. A to je asi tak všechno, co jsem Ti chtěl napsat. Pozdravuj svoje lidský kámoše a držím Vám všem tlapky. Čus Čert.
P.S. Zdraví Vás všechny také nevlastní ségra Bára, Martin, Viktor a Jirka.
A takhle ten čertovskej kocourek Čert vypadá:
Takže hele, Čertisko jedno, já ti za tvoje drápkování děkuju a považuju si toho, že ses uvolil naškrábat mi dopis. Protože, co si budeme namňoukávat, my kocouři moc dopisy nedostáváme, že jo. Jako granule a kapsičky a vodu, tak to jó, ale dopisy? To už prej moc není v módě nebo co. Proto jsem z toho celej vykulenej a jsem rád, že ses mi ozval. Doufám, že se máš skvěle a těm tvým domácím kámošům, kočičím i člověčím, předej ode mě velikej pozdrav. Tvůj Garf
A ještě sem dám vzkaz pro všechny naše kočičí kámoše v útulku od jednoho takovýho Fandy, co od nás nedávno odcestoval:
Zdravím všechny přátelé v útulku. A to jak lidské dobré duše s laskavým srdcem. Tak i chlupaté kamarády. Jak užíváte léta, přátelé? Já líně. Užívám si klidu domova hlavně spinkáním což je vlastně asi ta nejlepší práce v kočičím světě. Často na vás myslím a držím všem mé čtyři pacičky, abyste se měli co nejlépe. Opět se zase od Telče někdy ozvu. Váš Fanda. Jinak Fandíček doma.
PS. Takhle jsem si ustlal v tašce s šiškami u sporáku.
Tak díky, Fando, jsem moc rád, že se ti doma líbí a dokonce chodíš sbírat šišky, to je vůně, co? Pozdravuj u vás doma a jsem rád, že na nás vzpomínáš a dáváš o sobě vědět.
No a tímto bych mohl ukončit celý dnešní povídání, drápky se mi už rozjíždí všemi směry, tak aby to vůbec šlo přečíst. Ještě jednou za všechno velký díky.
Váš Garf
2024 ©