A máme tady zase pomalu víkend, to je paráda, viďte? Týden vždycky uteče jako voda, hlavně když jeden má pořád co na práci. Ten jeden jsem já, to jste snad poznali. A práce mám fakt spoustu. Spím, odpočívám, jím, čistím se, čekám na pošťáka, schovávám se před dochtorováním, dohlížím na nový příchozí, loučím se s těma, co odcházejí domů, věnuju se svojí mourovatý kámošce, udržuju přátelský styky s návštěvníkama, dělám kamaráda i pejsanům.
Jenže si říkám - jak asi čas utíká tomu, kdo je pořád zavřený v karanténě a o spoustě takových radostí si může nechat jenom zdát? Teď mluvím třeba o našem Pepínovi, však víte, že už jsem se o něm zmínil několikrát. Je to ten zrzavo-bílej kluk, okatej, mazlivej, velkej kámoš pro všechny. Pepíno je prošetřený do posledního chloupku hned několikrát a výsledek? Je úplně zdravý až na jeden problém - alergii na složku, která je ve všech granulkách a proto musí baštit jen jeden druh hypoalergenních granulí. Ta jeho alergie mu způsobovala velký svědění a tak si Pepíno vylízával srst, až byl skoro nahatej. Teď se jeho stav o hodně zlepšíl, srst mu dorůstá a Pepínovi chybí jen jedna věc - jeho domov. Jinak bude muset zůstat na svý samotce, aby se nedostal k jiný baště než je ta jeho. Netrhá vám to srdce? Vždyť to je skoro jako kdyby byl ve vězení a přitom vůbec nic neprovedl. A tak na vás apeluju, přátelé - nemůže mu někdo z vás splnit jeho sen a udělat ho šťastným? A nechat ho, ať zase on udělá šťastnýma vás? Moc za něj prosím, protože vím, jak bych byl v jeho současný situaci nešťastný já.
Tady je ten náš fešák a vidíte, jak už začíná krásně zarůstat.
A co mám na srdci dál? Naše koťátka z Bohdalova by už klidně zítra mohly odjet domů. Jsou to nádherní mládežníci a řeknu vám, že když je vidím, nejradši bych si je adoptoval já i se svojí obdivovatelkou Mourinou. No ale to by nic nevyřešilo, koťátka by vlastně zůstaly tam, kde jsou teď. Moc by potřebovaly odjet k někomu, kdo si chce užít spoustu legrace, protože vám můžu odpřisáhnout, že s koťátkama legrace vždycky byla, je a bude. Tak pěkně prosím, přijeďte si pro ně a ukažte jim, že DOMA neznamená jenom čekání, doufání, být jen jeden z mnoha.
Takhle ti naši kulíšci vypadají - že jsou nádherní?
Dál tady mám jednu prosbu až z dalekýho Prešova, ale co já vím, třeba si to tady zrovna přečte někdo, pro koho to tak daleko není a pomůže. Tahle kočička je v dočasný péči, ale už tam prý zůstat nemůže a tak se pro ni hledá domov. Je překrásná, ale přesto nechtěná, to by se jeden uvzdychal. Podívejte se na ni:
No a úplně na konec jsem si nechal velký poděkování paní Daně Zindrosové, která byla tak hodná a poslala nám parádní nadílku do bříšek, jen se podívejte. Moc vám za nás všechny děkuju, milá paní Zindrosová.
A to by mohlo pro dnešek stačit. Stejně už mám drápky celý opotřebovaný, chce to udělat si pořádnou manikuru. Nebo je to pedikura? Jsem z toho celej zmatenej.
Váš Garf
P.S. Tak teď jsem se úplně nafoukl, doufám, že mě vítr neodnese. Přátelé, koukejte, jak jsem důležitej!!!! Odesílateli velký vděčný díky posílá pan Adresát Garfield Kocour.
2024 ©