Přátelé, věříte na kouzla? Jestli ne, tak to se přijďte podívat k nám na naši kouzelnou skříňku. Prvně jsem nevěděl, že je kouzelná a myslel si, že je tady jen tak na ozdobu nebo pro srandu králíkům. Ona totiž vypadá, že by v ní klíďo mohl bydlet nějaký pan králík. Jenže pak se stalo to kouzlo a už vím, že to není žádná obyčejná věc. Tuhle skříňku máme v útulku už nějakou dobu a většinou je prázdná, ale jak už jsem mňouknul, někdo udělal čárymáryfuk a podívejte se, co se v ní objevilo:
Tak vidíte, že jsem nekecal, je to kouzelná skříňka. Prej se jí říká babybox, ale žádný baby jsem v ní fakt nikdy neviděl, takže bych ji klidně přejmenoval třeba na kočkabox. Jo a ten kouzelník, co vyčaroval tuhle kočičku, k ní rovnou přičaroval i dva pytle granulí a nechal je ležet na skříňce. Tak to byl určitě někdo, kdo tu kočičku našel a chtěl, aby se měla dobře. A protože kočička je kocourek, tak dostal jméno Jiřík podle člověcího kalendáře.
Další věc, co mám dneska na srdci, jsou naše plastice. Přátelé, už máme i díky vám čtyři krásné hnědé plastice, ale pořád ještě čtyři potřebujeme. Jen se podívejte, jak se ty nové vyjímají vedle těch starých oblud:
Jak jsem už taky psal, byla tady paní doktorová. Předtím si odvezla dvě chlupiny a když se vrátily, byly o něco lehčí a prej už míň kočičí. No ale bylo mi řečeno, že to tak musí být, protože na světě je koťátek i tak habaděj. A u nás se potom ošetřovalo a léčilo a injekcovalo, ale to vím jen tak z doslechu, protože u těchto aktivit raději moc neasistuju, to tak, abych se k tomu ještě omylem připletl.
Pro dnešek s vámi loučí Váš Garf