Milí přátelé 1. kočičího útulku na Vysočině ve Skrýšově a příznivci nepravidelně pravidelného drápkování útulkového mluvčího, pana kocourka Garfielda.
Určitě víte, že tento týden, k poslednímu srpnu, útulek končí svoji činnost. Je to smutná záležitost, jako všechno, co končí, ale zároveň hodně radostná pro velké množství kočiček, které v rekordním čase dostaly nový domov. A mezi nimi je i sám Garfield, který našel nový domov s krásnou velkou zahradou a milujícími páníčky. Je to poprvé, co odnikud neutíká a tak nejen mně, která jsem o jeho dřívějších eskapádách četla, ale všem, kteří si ho pro jeho přítulnou vítací povahu zamilovali, spadl velký kámen ze srdce.
V novém domově Garf získal mimo jiné i vyhřátou postel, na kterou si velmi rychle zvykl a je jisté, že tam bude, a vlastně už je, šťastný. Jeho odjezd jsem obrečela a do útulku jsem se naposled zajela podívat až teď, když je pryč. Protože loučení s ním bych nedala, to vím.
Chci vám poděkovat, že jste chodili číst Garfův blog, že jste mu psali milé komentáře a že někteří z vás Garfíkovi dokonce posílali emaily. Moc za to děkuju, byla to hezká spolupráce s Panem Kocourkem a i proto jsem se chtěla za něj s tímto blogem nějak rozloučit.
A taky děkuju Janě za to, že přes všechny klacky házené pod nohy zvládla obrovské množství práce, kterou provozování útulku s tolika kočičkami obnáší a zvládla ji naprosto skvěle.
Přeji ti Garfíku ještě hodně dlouhý, spokojený a šťastný život plný těch nejlepších kočičích dobrodružství. A Jani, Tobě přeji do dalšího života hodně štěstí a ať se Ti daří plnit sny a přání.
P.S. Fotky jsou už z nového domova, snad nebude majitelům vadit, že jsem si je stáhla a vložila sem.
2024 ©