Tak vám jdu drápnout, co se dneska dělo. Byl jsem radši dost ostražitej a všechno pozoroval pěkně ze zálohy, abych se do něčeho náhodou taky nepřipletl. To víte, jak se jeden zamyslí a poleví pozornost, hnedle by se mohl ocitnout v nepříjemný situaci.
Přijela totiž paní doktorová. Což o to, já ji znám a tak vím, že je hodná a že nás má ráda. Ale radši pozoruju já ji, než aby se zaměřila ona na mě. Naštěstí dneska šla rovnou k našim marodům. Pět kamarádů tam na ni už čekalo a začalo se s procedurama. Dvě kočičky prskaly a pšíkaly a měly mokrý čumáčky, tak dostaly meducínu, aby se ta rýma spravila. Další dvě byly děsný hubendíry, zakládaly si totiž na figuře a myslely si, že čím hubenější, tím víc šik. Ale kdepak, tohle si můžete říkat vy lidi, u nás koček je to naopak. A tak hubenice dostaly výživu, aby se zase pěkně zakulatily. A taky tam byla jedna kočička, která vypadala, že pořád brečí. A tak jí paní doktorová dala na ty falešný slzy kapičky a uplakánek už plakat nebude.
A to je pro dnešek z mého reportu všechno. Jdu sebou trochu hodit na sluníčko, když teď venku tak krásně hřeje.
Váš Garf
2024 ©