Hezký letní sluníčkový den, přátelé. Dostávám od vás upomínky, že nedrápkuju, ale to víte, rekonvalescence ztracenýho a zase nalezenýho kocourka nějakou dobu trvá. Teď už snad můžu říct, že jsem nadobro uklidněnej a zcela zrekonvalescencovanej (schválně si zkuste tohle slovo říct několikrát po sobě a jestli se vám neudělá uzel na jazyku, dám vám koštnout ze svých granulí). Takže bych snad už i to drápkování mohl zase zvládnout.
Musím říct, že náš útulek by se klidně mohl přejmenovat z útulku Skrýšov na útulek Koťátkov. Kočkobox kouzlí jako o život a co nevykouzlí on, přivezou sem hodní lidé, kterým osud nějakých cizích koťátek není lhostejný. Třeba tihle dva capartíci k nám přijeli až od Znojma a ještě teď jsou vykulení, že se vezli jako nějaký panstvo:
No řekněte sami, jestli nejsou úplně kouzelní. Ještě se jim teda budou muset trochu opravit očička, hlavně tomu bílýmu prckovi, ale už teď je radost na ně koukat, takže se na ně chodím občas kouknout. Máme tam teď těch radostí fakt hodně, náhradní maminky se starají o sirotky bez maminy a ti prckové tam pískají, až z toho někdy zalíhá v ouškách.
Ale nepřijíždějí k nám jenom koťátka. Jedna paní k nám například přivezla kočičku, která u nás už jednou byla. Tenkrát si ji odvezla slečna. A tahle samá slečna tu krásnou kočičku teď prostě vyhodila na ulici, protože ji asi přestala bavit. Kočička potom plakala za dveřmi a prosila slečnu, ať jí ty dveře otevře, ale ta se na ni vykašlala. Prej ji už nechce. Věřili byste tomu? Že někdo takový si vůbec někdy kočičku vezme? Já teda ne. A moc bych si přál, aby v té domácnosti už nikdy žádná kočička neskončila. Tahle kráska měla štěstí v tom, že lidem v okolí nebyl její pláč šumafuk a tak ji přivezli k nám. Kočička je moc smutná, protože si myslela, že v tom domově ji měli rádi. Nechcete jí někdo ukázat, že není všechno ztracený a že domov opravdu může být domovem? Podívejte se sami, jak je na kočičce to zklamání vidět:
Podobně smutná je i černá kočička, která byla nalezená ve Štokách. Akorát nám zatím neprozradila, jestli se ztratila nebo jestli ji někdo vyhodil. Tak koukejte, lidi štokácký - nechybí někomu z vás?
No a teď se asi půjdu trochu porozhlídnout po zahradě. To víte, za mojí nepřítomnosti to tady trochu zpustlo a beztak se sem stihli nastěhovat myší imigranti, kteří si mysleli, že tady budou v bezpečí, jen tak si užívat nicnedělání. Ale to se sakra pletou, už mám totiž zase všechno na povel a kontrola nových obyvatel rozhodně spadá do mojí pravomoci.
Mějte se hezky, přátelé a kdybyste nám chtěli pomoct třeba s vykrmováním našich nejmenších obyvatel (tím teda ale vážně nemyslím ty myšáky, aby bylo jasno!), můžete jim nakoupit dobroty třeba v tomhle obchůdku, který nám moc pomáhá. Zboží dostaneme hned, já ho poctivě převezmu a zkontroluju a vy nemáte žádnou práci s balením, nošením na poštu a navíc nezaplatíte ani korunku na poštovným. A to se přece vyplatí, ne?
Přeju vám všem hezký poslední předprázdninový měsíc a nebojte, do prázdnin se vám snad ještě jednou ozvu. Jestli teda nebudu nějak extra lenošný, to jeden dopředu nikdy neví.
Váš Garf
2024 ©