GARF SE PŘEDSTAVUJE
Vážení kočkolidé,
jmenuju se Garfield, ale říkají mi zkráceně Garf. To víte, Garfield je dost dlouhý jméno a když se takhle na jednoho musí několikrát denně volat, tak to volacího člověka unaví. A proto jsem se stal Garfem. Dostal jsem tady moc důležitou funkci - budu vám totiž svými vlastními drápky psát o našem útulku. To jen abyste věděli, proč se tahle rubrika takhle jmenuje. A je dobře, že jsem tuhle práci dostal, přece jenom jsem v útulku už nějaký ten pátek, tak to tady dobře znám.
Tak abych se vám trochu představil. Je mi - vlastně to nikdo neví, kolik let mi přesně je, ale prej asi tak mezi 6 až 8 lety. V útulku jsem už víc jak tři roky. Když jsem přišel, byl jsem prý takový trochu agresorek. Aspoň tak to o mě říkali lidi, co mě přivezli. Ale víte co? Já myslím, že to nebyla žádná pravda, protože v útulku jsem byl úplně jiný, dočista hodný a vzorný kocourek. A tak se mě pokusili umístit do další rodiny. Jenže tam jsem se zase změnil ve zlobivce, co utíkal a syčel a kousal a tak jsem se po měsíci zase vrátil zpátky do útulku. A takhle se to opakovalo třikrát. Byl jsem v rodině s dětma. Byl jsem v rodině bez dětí. Byl jsem u osamělé paní. Ale prostě to nefungovalo, nikde jsem si nezvykl, byl jsem nevrlý, utíkal jsem. A tak když jsem se už po několikáté vrátil zpátky do útulku, rozhodlo se, že tu zůstanu a nikdy nikam už nepojedu. Komu by se taky chtělo pořád stěhovat sem a tam, že jo. Tady v útulku jsem takový, jaký má správný kocour být. Milý a mazlivý a mám velké privilegium, můžu si totiž chodit ven a dovnitř tak, jak se mi zamane a kdy chci. Jsem rád, že už tady bydlím nadobro, protože jsem tady svobodný a šťastný. A budu moc rád, když mi třeba někdo z vás čtenářů bude chtít pravidelně přilepšovat a virtuálně - ano, pouze VIRTUÁLNĚ - si mě adoptuje. Tak, jak si mě už před časem adoptovala hodná paní Libuše Šťastná z České Lípy a já jsem se tak stal na dálku jejím chlupatým zrzavým synkem. Moc děkuju!
Váš Garfíeid
P.S. A ještě hned v úvodu vám chci mňouknout jednu věc. Náš útulek přijímá všechny kočičky, které potřebují pomoc. Ať už to jsou toulavý chlupatiny, co nemají domov, chudinky, co zůstaly samy po zemřelých pánících nebo kočičky, které si vy lidé z různých důvodů nemůžete nechat. A tak vás jménem nás kočičáků prosím: nevyhazujte je do přírody, vždyť když jsme zvyklí mít domácí servis, tak tam venku můžeme umřít. Když nemůžete těm tvorečkům pomoci jinak, přivezte je k nám. Naši lidé jsou ochotni pomoci také s odchytem divokých mňoukalek v místech, kde jich je hodně a nikdo je tam nechce. No a jestli na vás odněkud pípnou slaboučkým mňoukem už narozená koťátka, tak jim neubližujte, vždyť jsou to tak krásná stvoření. Pomozte jim a nebo je prostě přivezte a my se o ně postaráme, čestný garfieldský.
A proč tohle všechno můžeme nabízet? Protože se nám daří spoustu kamarádů umísťovat do nových rodin. Proto se u nás nikdy neříká žádný kočičce NE. No schválně, přijeďte se podívat a třeba si někoho z našich obyvatel taky odvezete.
Díky, Garf